MUZYKA 3-CIEGO UCHA

witoldo

Druga "OPERACJA MEDIA" odbędzie się 25 listopada o godz. 20:00 w teatrze ARCHA na festiwalu ALTERNATIVA 2008 w Pradze.

REPORTAŻ wystąpi ponownie jako trio w składzie:

Chris Cutler - perkusja, elektronika
Andrzej Karpiński - perkusja, mini klawiatury, tekst
Witold Oleszak - piano, syntezatory analogowe

Należy zwrócić szczególną uwagę na fakt, iż tego dnia ostatni pociąg z Krakowa do stacji Białystok Wiadukt odjedzie o godz. 22:53, z czasem przejazdu wynoszącym dwanaście godzin i dwadzieścia siedem minut.

INFORMACJE:

reportaz kropka com
unijazz kropka cz
archatheatre kropka cz

Archa Theatre, Na Poříčí 26, 110 00, Prague 1

witoldo

Na festivalu Alternativa vystoupila formace Reportaż se světoznámým bubeníkem a věčným experimentátorem Chrisem Cutlerem. Jejich koncert přinesl spojení avantgardní improvizace a elektronických experimentů i dramatickou složku.

25.11. 2008, PRAHA, DIVADLO ARCHA

Festival Alternativa dnes již není zdaleka jedinou domácí a zároveň mezinárodně respektovanou platformou "jiné" hudby. Díky účasti světoznámého hudebního "hledače" Chrise Cutlera nám však tento festival nabídl jeden z nejzajímavějších alternativních koncertů tohoto roku.

Polskou kapelu Reportaż založil v Poznani multiinstrumentalista Andrzej Karpinski již v roce 1982. Rychle si vybudovala značné renomé v zahraničí, již její první album vychází také v Anglii na Cutlerově vydavatelství RéR Megacorp a mimo jiné i s různými Cutlerovými sestavami pravidelně koncertovala. Spoluhráči se okolo velmi aktivního Karpinského v průběhu historie často měnili, pro projekt "The Media Operation" si nyní přizval klávesistu Witolda Oleszaka a též svého dlouholetého známého Chrise Cutlera. Vyjmenovat Cutlerovy umělecké aktivity by trvalo dosti dlouho. Připomeňme jen, že byl s kytaristou Fredem Frithem členem nejdůležitějšího obsazení alternativně rockové kapely Henry Cow (1971 - 1978), že figuroval v sestavách Art Bears, Cassiber, Residents, Brainville 3 a vlastně v celku koncertoval s většinou hudebníků, co na poli alternativní hudby něco znamenají. Od bicí soupravy se v posledních letech čím dál častěji přesouvá k práci s elektronikou, takže hosté pražského koncertu si mohli být jen těžko jisti, jaká produkce se na ně z pódia vyřítí.

Vystoupení zahájilo rozsvícení dvou zrnících televizních obrazovek po stranách pódia nutně doprovázených hlasitým elektrickým šumem a pískotem. To doplňovala i abstraktní zadní světelná projekce a displej notebooku s televizním monoskopem. Na scéně stály dvě bicí soupravy, ta klasičtější, u které čekal i menší klávesový nástroj, patřila Karpinskému, ta úspornější vedle stolku s tajemnými elektronickými krabičkami byla Cutlerova. Uprostřed se jako vrchní chirurg tyčil o úroveň výše nad oběma Oleszak v bílém plášti za dvěma patry kláves. K medicínským asociacím napomáhala i výmluvná operační lampa uprostřed pódia.

Aniž si kdo uvědomil jak, hudba se zrodila zničehonic z toho všeho ruchu. Najednou se ozýval virtuózní klavír ve freejazzových frázích a varhany chvilkami střídaly psychedelické plochy i chrámovou monumentálnost. Klasický zvuk jazzrockových bicích doplňovaly tajemné či agresivní zvuky efektovaných Cutlerových bubnů nebo rozličných perkusí rozeznívaných mnoha druhy paliček i smyčcem a též elektronicky modifikovaných.

V průběhu koncertu zasedl Karpinski také několikrát na židli obklopenou mikrofony s logy televizních stanic. Jeho proslovy vypadaly jako politické komentáře, dotýkaly se i obecných hodnot, sklouznout ale mohly až opakování dětské říkanky ke hře na schovávanou. Svůj hlas také několikrát elektronicky zasmyčkoval. Těžko mohu v tomto textu postihnout všechny rozměry Karpinského replik při své omezené znalosti polštiny, ale z celé atmosféry zazníval jednoznačný kritický tón směřující k podobě dnešních mediálních sdělení a funkci masových médií v současné společnosti. Do živé produkce kapely vstupovaly i předtočené záznamy z rádia a televize nebo ze strojových promluv telefonních operátorů.

Přestože se nekonala v programu avizovaná operace kopírky (ač operační sál i s personálem byl zjevně připraven), neodcházel zajisté žádný posluchač po necelou hodinu a půl trvající produkci nezasažen silnými emocemi a podněty k přemýšlení o přednesených problémech i o tom, kam dále může směřovat nová hudba. V reakci na současnou komerční scénu má stále silnější hlas, který rozhodně ještě dlouho nečeká zánik v anonymním šumu moderní doby, jak trio varovně ukázalo na konci koncertu.

text: Jan Faix